Historický radioklub československý

Klubovní akce

Volduchy, podzim 2022

Už mnoho let je pravidlem, že se poslední setkání v kalendářním roce koná na západě Čech. Mnozí se ptají, proč radioklub nepořádá své akce stále na jednom místě, jak to bývá zvykem u jiných spolků. Odpověď je poměrně snadná; ne každý člen je na setkání ochoten či schopen jet stovky kilometrů. Snad nejvíce to pociťují kolegové ze Slovenska. Právě proto pořádáme každé jarní setkání co nejblíže česko-slovenské hranici. Druhé setkání, konané těsně před letními prázdninami, bývá putovní. Počínaje Jemčinou, která má spíše relaxačně rekreační charakter až po osvědčený Divišov, což vítají zvláště kolegové z Prahy. Srpnovou stálicí je Třešť, naše sídelní město, kde se setkáváme vždy během jedné z týdenních brigád, navíc nám město vychází vstříc výborným zázemím místního kulturního domu. Nu a Volduchy, kde se setkáváme v pořadí již třetím rokem, se též osvědčily. Tamní sál je prostorný, světlý, poblíž je restaurace i parkovací místa, co víc si přát.

V sobotu ráno bylo podle počtu lidí čekajících na otevření voldušského kulturního domu jasné, že bude účast mnohem bohatší než loni, kdy se na setkání dostavila slabá čtyřicítka členů. Nálada byla o to veselejší, rádia, elektronky a další související artefakty se za malou chvíli přesunuly na připravené stoly v sále, kde hbitě měnily své majitele. Nechyběl ani tradiční stánek kolegy Anděla nabízejícího krásné zahraniční, leckdy exotické přijímače dovezené hlavně ze Švédska.

Pár minut po desáté se mikrofonu ujal předseda našeho spolku Honza Mottl a přivítal všechny přítomné hosty. Poté předal mikrofon Pavlu Boudnému, který setkání doprovázel slovem, hlavně coby licitátor tradiční dražby, do níž se ve Volduchách přihlásilo celkem deset účastníků. Ani zde neuděláme výjimku a seznámíme vás s cenovými hladinami vybraných položek: Tesla Vltava 406U se na setkání vyskytla ve dvou exemplářích, první byla vydražena za 500, druhá za stokorunu. REL Signál skončil za 600, stejně jako Talisman 308U či Philips 208U Šariš. Tesla Harmonie za 150, Romance za 50 Kč. Krásně zachovalá Mikrofona MK202 se vydražila za 2600, MK310 za 500, bakelitový VE301Dyn přebastlený na novaly, ale s krásnou skříní vyšel nejvyššího nabídce na 1200 korun. Trpasličí americký přijímač Sentinel 338 z roku 1953 skončil na částce 1400 Kč. Zájem vzbudil Philips Saturn 54, což je poválečný stroj s VKV pásmem a s otáčivou feritovou anténou pro AM kuriózně uloženou ve stínicí drátěné kleci proti rušení elektrickým polem, jeho cena se nakonec vyšplhala na 550 korun. Dražba proběhla docela svižně, až na pár zádrhelů, kdy se jeden z účastníků při přihazování (i přes opakovaná upozornění, že není z podia vidět) skrýval v sedě za zády jiného kolegy, takže licitátor nemohl postřehnout jeho ledabyle zvednutou kartu. Proto i na tomto místě zdůrazňuji, že pokud se účastníte našich dražeb coby nakupující, a máte o dražený předmět opravdu zájem, je vhodné dodržovat s licitátorem optický kontakt. Jinými slovy, musíte na licitátora vidět, pak máte jistotu, že i on vidí vás a váš příhoz registruje. Častým zadrhnutím dražby bývá současné sklopení karty dvou posledních zájemců. Ti se pak nemohou rozhodnout, který z nich bude poslední příhoz respektovat, po chvíli váhání zvednou kartu opět oba dva, načež se toho leknou a opětně ji synchronně sklopí. Ale to už patří k zábavnému koloritu našich dražeb, někteří lidé se svěřili, že takové zpestření je baví a těší. No a mne jako licitátora vlastně také… Po prodeji poslední dražené položky se účastníci přesunuli do vedlejší restaurace, kterou má v nájmu nový provozovatel. Dlužno dodat, že kvalita pokrmů byla ve srovnání s loňskem na vysoké úrovni, většina strávníků vzkazovala do kuchyně zasloužené pochvaly. Rádio Tesla Festival, které loni i předloni leželo coby dekorace, restauraci opustilo i se starým provozovatelem. Nezbývá než doufat, že Festival neskončil v jednom z kontejnerů přes ulici. Současný provozovatel má k rádiím určitě kladnější vztah, u Jirky Hájka, který pro nás tohle setkání zajistil, si nechal zrestaurovat hezky zachovalou Philipsku 522A. Jak už to bývá, všichni do svých vozů kvapně naskládali nové úlovky a vydali se ke svým domovům. Pořadatelé se po vydatném obědě ještě do sálu vrátili, poněvadž bylo potřeba sklidit rozmístěné stoly, zamknout všechny vchody a vrátit klíče. Půl roku teď budeme zalezlí ve svých rádiových doupatech, kde budeme křísit aktuální úlovky a chystat přebytky na jarní setkání v roce 2024…

Pavel Boudný, Radiojournal