Historický radioklub československý

Klubovní akce

Zpět na úvodní stránku HRČS
Zpět na klubovní akce


Jemčina, léto 2026

Když se řekne „Jemčina“ mezi sběrateli rádií, či spíše mezi členy našeho radioklubu, každému se okamžitě vybaví letní uvolněná nálada, koupání v Nežárce a pohodové večerní posezení v kruhu ostatních sběratelů. Zkrátka akce, jejíž primárním účelem není obchodování, ale setkání členstva v pravém slova smyslu. Proto mnozí členové dorazí už v pátek odpoledne a ubytují se v útulně omšelých chatkách, v nichž se čas zastavil někdy před padesáti lety. Už několik let po sobě máme při tomto jihočeském setkání štěstí na počasí. I letos zavládl slunný horký den a po něm vlahý letní večer. Některé debatní kroužky se usadily na venkovní terase sousedící se sálem a s výhledem na Nežárku, jiné na dece před klubovnou. Hlouček fandů gramofonů „na kliku“ a dobové muziky hrál na nedalekém posezení z kmenů a pařezů. Jiní se šli vykoupat k nedalekému jezu, zvláště děti se vydováděly. Po setmění si ještě někteří členové u ohniště opekli špekáčky. Kolega Martin Stránský si kromě produkce mechanického gramofonu připravil další překvapení, které potěšilo hlavně děti; před budovou instaloval projektor na zvukový 16 mm film a promítalo se „pod širákem“ na zeď. Na repertoáru byly animované filmy pro děti. Večerníček Pepek námořník, Tom a Jerry ale pobavil i dospělé. K tomu všemu byl otevřený bohatě zásobený bar s dobrými pochutinami a ještě lepšími nápoji, děti uvítaly hlavně zmrzliny. Po sklizení letního kina šly děti spát a v sále zůstali jen dospělí. Povídalo, popíjelo a hrálo se na kytary až do půlnoci. Kolem jedné ranní odpadli na kutě i ti nejzdatnější členové.

Po jasné hvězdnaté noci přišlo ráno a s ním nájezd ostatních členů setkání. Poslední volné stoly byly rychle zaplněny důvěrně známým sortimentem, pozornost budil Karel Kříž, neboť drtivá většina jeho přinesených přístrojů nesla značku Blaupunkt, či chcete-li Ideal Radio. Úplně poslední místečko prvního stolu bylo rezervováno Petru Jeníčkovi, který tradičně na své BM215 zkoušel členům elektronky. Provozovatel kempu nabízí v rámci ubytování i snídaně, čehož mnozí využili. Oproti loňským párkům nás letos překvapili obloženým talířem „sýr, šunka, salám, máslo, vejce, okurek“ s čerstvým pečivem a čajem. Ač to tak na první pohled nevypadalo, snídaně byla velmi lahodná, sytá a vydatná.

Očekávaná aukce, do níž se přihlásilo celkem devět účastníků, byla vzhledem k nižšímu počtu dražených předmětů zahájena licitátorem Pavlem Boudným o půl hodiny později, tedy lehce po desáté hodině. Proběhla bez přerušení a poslední položka padla půl hodiny před polednem. Po vyrovnání pohledávek vůči prodejcům i radioklubu tak zbyla spousta času na oběd, pití, debatní kroužky, hudební produkci na pérové gramofony či koupačku v řece. Málokdo spěchal domů, a jak již bývá zvykem, někteří si zaplatili ubytování v chatkách až do neděle.

Čtenář jistě očekává, že zmíníme pár příkladů dražební cenotvorby, takže zde je: Tesla Gavota skončila na šedesáti korunách, kompletní Tesla Chorál vyšla nového majitele na pouhou korunu, stejně tak i pěkně zachovalý kompletní REL Signál s osazením lampami řady 21. Větší zájem vzbudila Tesla 616A Opera (přezdívaná Indián). Přestože její stav nebyl úplně pěkný, konečná cena se vyšplhala na rovnou tisícovku. Více zájemců dovedlo ocenit i Teslu Stereo Dirigent, kde konečná částka vyskočila na 600 korun. V nabídce nechyběly ani předválečné přístroje z 30. let: Hezký kompletní Philips 2531 se prodal za 2800 Kč, Telefunken 33WL za 4500 korun. Jeden z prvních superhetů z kolínského Modrého Bodu, Ideal Radio S4 Super se vyšplhal na 900 korun, Mignon S46 bez lamp a s nepůvodním transformátorem na 200, Ideal Radio S47 skončil na 1100 korunách, a docela vzácný a nevídaný model Senátor Super S576 na rovné tisícovce. V nabídce byly i různé osciloskopy všemožných značek, jejich ceny končily v nižších řádech stokorun, konkrétně malá dílenská Tesla BM370 stála nového majitele stokorunu. Lze konstatovat, že prodejci i kupující odcházeli z akce spokojeni.

Na závěr se sluší poděkovat provozovateli kempu „Bateria“ panu Dvořákovi a jeho synovi, za perfektně připravené služby. S tímto místem jsme dlouhodobě spokojeni, nenastanou-li nějaké nečekané změny, zůstaneme Jemčině věrni i do budoucna. Snad nám tu věrnost opět oplatí slunečným počasím.

Pavel Boudný, Radiojournal