Historický radioklub československý

Klubovní akce

Osek u Rokycan, podzim 2019

Letošní podzimní setkání dostálo svého označení podzimní. Počasí se vůbec nevydařilo, byla zima, protivný vítr a pršelo. O prosluněném dni loňského setkání jsme mohli pouze snít. Přesto se v sále osecké Sokolovny sešla šedesátka lidí, kteří hned po zpřístupnění sálu o osmé hodině ranní zaplnili připravené stoly nabízenými rádii, elektronkami a dalšími sběratelskými předměty. Vládla příjemná atmosféra, sál ovládnul čilý debatní a obchodní ruch. Věci nabízené formou volného prodeje hbitě měnily majitele. Po otevření restaurace v půl deváté se část účastníků přemístila do lokálu na svačinku, či popít něco teplého.

Úderem desáté hodiny začala oficiální část setkání. Úvodní slovo si vzal předseda klubu Honza Mottl a přítomným připomenul, že následující jarní setkání 2020 bude členskou schůzí na níž proběhnou volby do orgánů HRČS. Vše k tomu bude uvedeno v následujícím čísle RJ, včetně způsobů kandidatury. Po úvodních a organizačních informacích se rozběhla očekávaná aukce, do níž se přihlásilo pouhých osm členů. I přesto byla nabídka poměrně vydatná. Licitátorského kladívka se chopil Honza Šatava, první nabízené předměty však díky vysoce postaveným počátečním cenám nenašly zájemce. Vzrušení v sále nastalo při nabídce velmi zachovalého přijímače Telefunken Hymnus za 900 Kč. Nad hlavami zájemců okamžitě se objevilo několik karet, načež dražba skončila na docela slušné ceně 3000 Kč. Díky tomuto oživení nálady si i následující nabízené předměty našly nové majitele. Další větší rozruch v sále způsobila nabídka poněkud omšelého a místy prosvítajícího přijímače Marconi 232 od Honzy Šatavy, který se vyvolával, jak je u Honzy zvykem, od koruny. To už se role licitátora ujal Pavel Boudný, načež se rádio po několika vzrušujících příhozech a váháních vydražilo za 4500 Kč. Tato skutečnost bourá občasné názory některých členů, „že na setkáních našeho radioklubu se nevyplácí prodávat starší věci, neboť je tam nikdo nedokáže ocenit a že jsou naše akce vhodné tak akorát pro prodej obyčejných Tesel a jiných zbytečností“. Naopak to potvrzuje skutečnost, že když už se v nabídce objeví sběratelsky zajímavý stroj, zájemci jej náležitě ocenit dovedou. U zbývajících položek se výsledné ceny pohybovaly v řádu stokorun, jen zřídka překročily tisícovku. Aukce samotná skončila chvíli před dvanáctou hodinou, přičemž se větší část členstva přesunula do restaurace, kde se během oběda tvořily další debatní kroužky. Kolem druhé hodiny odpolední se sál zcela vylidnil, organizátoři ještě uklidili stoly a židle, předali zpět sokolovnu a nakonec se též rozjeli ke svým domovům.

Jiří Hájek