Historický radioklub československý

Klubovní akce

Rokycany, podzim 2016

Prvním říjnovým dnem byla sobota a sál rokycanské sokolovny byl čerstvě připraven k očekávanému setkání členstva HRČS. Jako každoročně bylo nutné v předvečer akce rozmístit stoly a připravit ozvučení. Poté se skalní členové posadili do restaurace vedle sálu, kde v družném hovoru zůstali bezmála do 23. hodiny. Noc před setkáním byla takřka letní, proto někteří nepohrdli noční procházkou městem…

Hned ráno nastalo hemžení postav třímajících stará rádia, načež některé přístroje získaly nové majitele ještě před donesením do sálu. Další rychlé obchody proběhly do desáté ranní, kdy došlo k zahájení samotné dražby. Do aukce bylo přihlášeno obvyklé množství účastníků i předmětů. Věkový průměr dražených přístrojů se stále snižuje, na své si tedy přicházejí mladší sběratelé a milovníci značky Tesla. Snad jen u třech položek cena přeskočila tisícovku, za zmínku stojí skvostně zachovalý Telefunken 40W s vyvolávací cenou pět tisíc korun. Po dlouhé několika dlouhých sekundách se váhavě přihlásil jediný zájemce, který jej za vyvolávací cenu získal. Pro zajímavost připomínám, že před necelými deseti lety ceny takto zachovalých přístrojů běžně překračovaly deset tisíc korun…

K našim dražbám neodmyslitelně patřila dvojice licitátorů Peřina – Šatava, kdysi trefně pojmenována Duo Galenit. Po Františkově odchodu z tohoto světa bylo jasné, že jej bude těžké nahradit. Byl excelentním licitátorem a dodával našim dražbám šmrnc okořeněný vtipem. Také uměl rázně zvednout hlas, když někdo akci rušil. A za mikrofonem byl ve svém živlu. Dražební komise rozhodla, že práci druhého licitátora má po Frantovi převzít Pavel Boudný. Poslední položka padla lehce po poledni a většina členů usedla k obědu v restauraci sousedící přes chodnu se sálem sokolovny. Pokrmy byly chutné a jejich příprava docela rychlá.

Setkání ovšem nekončilo dražbou, potažmo obědem. Připravena byla návštěva nedalekého Vojenského Muzea na demarkační linii v Rokycanech. Tam bylo k vidění velké množství historických bojových vozidel, spojovací technika, uniformy či modely bitevních polí. Dostalo se nám též podrobného výkladu práci osádky na raketové základně. Všechny exponáty jsou doplněny podrobnými vícejazyčnými popiskami. Pokud pojedete přes Rokycany, nenechte si návštěvu tohoto muzea ujít. Je třeba počítat, že se zdržíte asi tři hodiny, pokud jste velcí nadšenci, tak i více. Po opuštění muzea se na přilehlém parkovišti všichni rozloučili a odjeli do svých domovů.

Zanedlouho po setkání došlo k havárii stropní kostrukce „naší“ sokolovny. Trámoví je napadeno dřevokaznou houbou a statik nařídil sokolovnu uzavřít. Vzhledem k technické i finanční náročnosti opravy je velmi nepravděpodobné, že majitelé stihnou sokolovnu do příštího podzimu opravit. Pokud ne, sejdeme na novém místě v západních Čechách.

Před námi je pomyslný klubovní zimní spánek, kdy našinec o volných chvílích zalézá do vyhřáté dílničky a v tichosti navrací život přístrojům nabytým v této sezóně. Tož naviděnou na jaře 2017 ve Vizovicích!!!