Historický radioklub československý

Klubovní akce

Osek u Rokycan, podzim 2020

Na začátku léta se zdálo, že přízrak zvaný koronavirus slábne a pomalu se rozplývá. Opak byl bohužel pravdou, ke konci prázdnin pořádně nabral na síle a s velkým apetitem začal pohlcovat jednu společenskou akci za druhou. Setkání v Oseku se konalo poslední víkend před zavedením opětovného nouzového stavu a restrikcí v podobě omezení počtu deseti osob v uzavřených prostorech a dvaceti v plenéru. Vedení klubu pečlivě zvažovalo, zda akci ponechat v platnosti či ji zrušit. S přihlédnutím ke skutečnosti, že jarní setkání bylo v souvislosti s koronakrizí zrušeno, rozhodli jsme se akci uspořádat, avšak za přísných bezpečnostních podmínek. Návštěvníci byli vyzváni k desinfekci rukou (někteří to vzali vážně a desinfikovali se preventivně i zevnitř). Pro každého účastníka byla přichystána židle a určené místo, roušky v uzavřených prostorech byly samozřejmostí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem počet účastníků setkání nedosáhl ani k padesátce lidí. I přes všechna opatření akce proběhla v příjemném komorním a přátelském duchu.

Tělocvična sokolovny byla tradičně zpřístupněna v osm hodin ráno. Tentokrát se plnila o poznání pomaleji než bývá obvyklé. Ale i přesto se na stolech objevily hezké a atraktivní kousky. Některé z nich změnily své majitele ještě před zahájením dražby. Aukce byla zahájena patnáct minut po desáté hodině a zúčastnilo se jí šest přihlášených kolegů. Ceny se pohybovaly na zažité úrovni. Opět se ukázalo, že o skutečně hodnotné a zachovalé kousky je zájem, a nakupující je dovedou dobře ocenit. Například gramorádio Paillard z 30. let skončilo na osmi stech korunách, krásně zachovalý přijímač DKE 38 rakouské firmy Eumig se vydražil za 3200 Kč, holandský, velmi sympatický Philips 900X za 700 atd. Zájem začíná být i o dříve zcela ignorované televizory, například o sovětský Junosť soupeřilo více zájemců a cena skončila na čtyřiceti korunách. Mimo dražbu se v sále objevilo i pár dalších elektronkových televizorů z 60. let, ty vyměnily své majitele ještě před oficiálním zahájením akce. Dražba proběhla hladce a licitátor Pavel Boudný ji na jeden zátah ukončil posledním odklepnutým příhozem půl hodiny před polednem.

O hladové žaludky účastníků setkání se postarala restaurace sokolovny. Připravila nabídku několika hotových pokrmů, asi největší zájem byl o docela velký vepřový či kuřecí řízek s bramborem. Počasí nám docela přálo, sluníčko dokázalo, že umí pálit i v první třetině října.

Po obědě se drtivá většina návštěvníků vydala ke svým domovům prozkoumávat nové úlovky. Na úplný závěr organizátoři v sále tělocvičny poklidili stoly a židle. Někteří si ze stropu spustili kruhy, aby zjistili neutěšený stav své fyzičky. Ale co naplat, jsme radioamatéři, nikoliv cvičenci, takže se kruhy zanedlouho ocitly zpátky zaparkované u stropu. Nakonec jsme tělocvičnu uzavřeli a přenechali ji na rok fyzicky zdatnějším cvičencům.

Pavel Boudný, Radiojournal